pátek 27. ledna 2012

Jsem ráda, že nejsem ministrem

Jsem velmi ráda, že nejsem ministrem školství.
Bartošová ministrem...........BLBOST!!!!!!!!

 Když si představím, kolik bych toho musela vymyslet a hned zase z mých nápadů zamítnout, co všechno by mi prováděla EU s penězi z fondů, jak by mě popotahovali kvůli náměstkům, že bych musela vysvětlovat mé ničím nepodložené úvahy o testování čehokoli čímkoli a kdykoli (tedy vlastně pořád), tak to bych nechtěla.
To já raději zůstanu ředitelkou školy a budu řešit takové přízemní starosti, jako například z čeho financovat těch 89 tisíc, co nás zase budou stát státní maturity, jak vyplnit tisící průzkum zadaný MŠMT soukromé firmě ohledně kvality spolupráce s CERMATem, jak evaluovat a autoevaluovat, jak získat žáky, jak řešit jejich osobní problémy apod. To raději vážně budu i nadále trávit 70% mého času vyplňováním dotazníků a výkazů, abych splnila vše, co ode mě očekává ministerstvo, inspekce školní, inspekce ministerstva sociálních věcí, inspekce BOZP a PO, dále pak inspekce životního prostředí, UIV, NIDV a desítky dalších institucí. Ve zbylém čase si pak ráda pročtu nové vyhlášky a zapláču nad normativy.
Mezitím se ovšem stihnu dále vzdělávat v různých oblastech, zúčastním se zajímavých konferencí a nezapomenu na pečlivou přípravu mých hodin francouzštiny. Jelikož jsem pro moderní formy vzdělávání, mezi vyplňováním monitorovacích zpráv a řešením neomluvené absence žáků stihnu ještě připravit hodinu na interaktivní tabuli, dám materiály na e-learning, pokusím se vysvětlit jedné mamince, že bude lepší se zeptat na známku syna z matematiky přímo jeho vyučujícího, zaktualizuji webové stránky, popovídám si s kolegy o jejich starostech a radostech. Protože mi zbývá spousta volného času, což bych jako ministr nikdy neměla, vyřeším s pronajímatelem prostor ucpaný dívčí záchod, ze studentské kopírky vytáhnu zaseklý papír, proberu se studenty maturitní ples, slíbím jednomu tatínkovi, že se podívám, proč jeho dítko dostalo od třídního učitele před dvěma měsíci neomluvenou hodinu (samozřejmě se mu omluvím, že mu to nemohu říci ihned), odpovím na třicet důležitých mailů, dalších šedesát si zařadím pod štítek Nabídky, kdyby se někdy hodily. Hned poté, co si kolem třetí odpoledne poprvé odskočím na toaletu, což mi ovšem přijde jako ztráta času, se sejdu s vedoucími sekcí, pak zaplatím faktury, omluvným dopisem vyzvu rodiče žáků, kteří nemají zaplacené školné, zda by tak nemohli učinit, pomohu jednomu chlapci najít jeho nabíječku na notebook, a protože jsem matka dvou dcer, zkusím zavolat domů, co je nového a jak se měly ve školce a ve škole.
Jsem moc ráda, že nejsem ministr, protože takhle začnu v půl páté provozní poradu a již kolem sedmé hodiny se mohu vydat na cestu domů. Nesmím si ale zapomenout vzít s sebou neopravené písemné práce a podívat se večer na webové stránky MŠMT. Třeba ty peníze z EU dostaneme.............

Žádné komentáře:

Okomentovat